Nikdy by mě nenapadlo, že se pod názvem Peklo bude skrývat krásné údolí, lemované skalami v doprovodu klidného potoka. Na počasí jsme opět měli, ostatně téměř jako vždy, štěstí. Říjnová teplota kolem 20°C bývá spíše vyjímkou a naštěstí se nevyplnila předpověď (ostatně také téměř jako vždy :-)), která hlásala vydatné deště.
Naše cesta začala na vlakovém nádraží v České Lípě. Odtud nás červená provedla nudným dvoukilometrovým úsekem skrz město až ke vstupu do Pekla. Kromě uvítací cedule zde byla ještě značka, upozorňující na zákaz vjezdu cyklistům, proto pro tento výlet nechte kola doma. První kroky po zdejších dřevěných chodnících dávaly tušit, že toto místo bude stát za to.
Co nás rozhodně překvapilo, byla divokost celé stezky. Cesta jako taková byla naprosto bezproblémová (jen pár popadaných stromů, což způsobyly povodně z roku 2010), ale okolí bylo velmi zarostlé, neprůchodné, zkrátka to navozovalo pocit, že se nacházíme někde v pralese.
Po přechodu posledního dřevěného mostu přes Robečský potok nás zaujal vlakový most, který protínal celé údolí. Poté jsme zamířili přes obce Zahrádky (odtud fotka zámku Zahrádky) a Borek až do Jestřebí (celou dobu po červené značce), kde jsme se posilnili v jedné z restaurací a vyrazili na vrchol kopce, kde stával hrad Jestřebí. Po sestupu se nám barva značení změnila na žlutou, ta nás dovedla až na vlakové nádraží Jestřebí, kde naše cesta skončila.
Prima výlet.
Peklo je úžasné celoročně. Na jaře tu jsou legendární koberce bledulí.
Dr.